Pozdní středověk-novověk-ranný kapitalismus

a. zavedení pluhu

b. postupné rozdělení úhoru do stran

c. zavádění leguminóz a okopanin

d. zlepšení úhorové soustavy

Polovina 19. stol.

a. střídavé soustavy hospodaření

b. vznik na území flander z travopolních osevních postupů

c. základ: Norfoltský osevní postup-využívá podpůrně vlivu plodin

d. později rozšířen na 6-8 honů

e. výrobnost soustav hospodaření

· ryzí trojhonná - 6-8 OJ/Ha

· zlepšená tříhonná - 10-15 OJ/Ha

· střídavé hospodaření - 20-30 OJ/Ha

Přelom 19. a 20. stol.

a. „intenzivní soustavy hospodaření“

· zavedení průmyslových hnojiv

· rozvoj techniky

· anorganické pesticidy

· šlechtění odrůd

b. oddělení systémů rostlinné a živočišné výroby

c. typy intenzivních soustav hospodaření

· mnohostranné

· specializované

1. mlékařské-blízko měst

2. výkrm prasat

3. šlechtění osiv a množení

· specializované průmyslové soustavy hospodaření

1. spojení zemědělské výroby s průmyslem

Stol.

a. parní oračky, zavedení traktorů

Po 2. sv. válce

a. pokrok ve šlechtění

b. vývoj pesticidů

c. nové analytické metody ve výživě rostlin

d. vývoj nářadí pro zpracování půdy a sklizeň

e. odliv pracovních sil ze zemědělství

68) ZVO – struktura a rozmístění v ČR

ZVO - zemědělské výrobní oblasti

- výměra půdního fondu ČR je asi 80 tisíc km2, z toho je nejvíce zemědělské půd, poté lesní půdy, vodních ploch , zastavěné plochy, ostatní plochy

- v rámci zemědělské půdy je nejvíce orné půdy, chmelnice, vinice, louky a pastviny, zahrady a ovocné sady, výměra zemědělské půdy klesá

- území ČR je rozděleno do 5 výrobních oblastí a do 21 podoblastí

a. Kukuřičná(K, typ kukuřično-řepařsko-obilnářský) – do 250 m n. m., prům. teplota 9 – 10ºC, srážky 500 – 600 mm, černozemě, nivní půdy na píscích, drnové půdy, zastoupení v ČR: 6,7%, plodiny: kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilná zelenina, pekařská pšenice, sladovnický ječmen, zornění nad 80%.

· Jižní Morava

b. Řepařská(typ řepařsko-obilnářský) – 250 – 350 m n. m., 8-9 ºC, 500-650 mm, černozemní a hnědozemní půdy na spraších a sprašových hlínách, nivní půdy na uloženinách, zastoupení v ČR: 24,3%, plodiny: cukrovka, kvalitní pšenice, kořenová zelenina, někde chmel, rané brambory, zornění nad 80%.

· Polabí, Poohří, Haná

c. Obilnářská - – 300 – 600 m n. m., 5 – 8,5 ºC, 550 – 700 mm, půdy různorodé od hnědozemí a ilimerizovaných půd až po glejové půdy, zastoupení v ČR: 40,5 %, pěstované plodiny: převažují obiloviny, řepka, technické plodiny, pěstování brambor a cukrovky je méně vhodné až nevhodné, zornění nad 60%.

· 40% u nás – Plzeňsko, Českobudějovico

d. Bramborářská - – 400 – 600 m n. m., 5 - 8 ºC, 550 – 900 mm, převažující hnědé půdy, podzolové a kyselé, zastoupení v ČR: 18,5%, konzumní a průmyslové brambory, krmné obiloviny, nižší polohy řepka, vyšší len, zornění nad 60%.– 400 – 600 m n. m., 5 - 8 ºC, 550 – 900 mm, převažující hnědé půdy, podzolové a kyselé, zastoupení v ČR: 18,5%, konzumní a průmyslové brambory, krmné obiloviny, nižší polohy řepka, vyšší len, zornění nad 60%.

· Pelhřimovsko, Klatovsko, Svitavsko, Havlíčkobrodsko

e. Pícninářská - – nad 600 m n. m., 5 - 6 ºC, nad 700 mm, hnědé půdy oglejené a glejové, svažité půdy na všech horninách, zastoupení v ČR: 10%, plodiny: zornění max. 50 %, převažují travní porosty

· pohraniční, podhorské oblasti

69) Charakteristika jednotlivých ZVO – z hlediska půdy a klimatu (nadmořská výška, klimatický region,…)

a. kukuřičná (K, typ kukuřično-řepařsko-obilnářský) do 250 m

· Jižní Morava

1. plodiny – obilnářská kukuř. na zrno, pšenice tvrdá, sladovnický ječmen

a. okopaniny – cukrovka, ranné brambory

b. olejniny – slunečnice

c. luštěniny – čočka

d. pícniny – vojtěška

e. ostatní – teplomilné ovoce a zelenina, vinná réva

2. nejteplejší, velmi kvalitní typ, ale nevyrovnaný vláhový režim

3. klimatický region: velmi teplý suchý