Ostatní determinanty

- např. počet subjektů vyrábějících daný statek, specifické faktory (přírodní vlivy apod.)

q nabídka statku se zvýší, jestliže:

à se zvýší počet výrobců

à budou dobré klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin)

q nabídka statku se sníží, jestliže:

à se sníží počet výrobců

à se zvýší riziko podnikání

à nastanou špatné klimatické podmínky (sucho, chladno)

3) Elasticita poptávky cenová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet, graf pro elastickou, neelastickou poptávky a extrémní případy)

Elasticita poptávky =vyjadřuje, jak spotřebitel reaguje na změnu determinant poptávky

Cenová elasticita poptávky =vypočtená hodnota vypovídá o tom, jak se změní, tedy o kolik jednotek (procent) poptávaného množství, změní-li se cena daného statku o jednotku (o procento)

Cenová elasticita:

- o kolik % se změní poptávané množství, když se cena statku změní o 1 %

a) bodová

E = (derivace Q/derivace P) * (P/Q)

Derivaci lze nahradit: u poptávky => -1/b

b) intervalová

E = (Q₂ – Q₁/P₂ – P₁) * (P₂ +P₁/Q₂ + Q₁)

Faktory určující cenovou elasticitu poptávky:

- Dostupnost blízkých substitutů = větší pružnost poptávky. Platí čím větší je dostupnost substitutů zboží, tím vyšší je cenová elasticita poptávky.

- Nezbytné a luxusní statky Cenová elasticita bude vysoká, poptávka po těchto statcích (luxusních) bude pružná. Naopak statky uspokojující základní životní potřeby spotřebitele vykazují spíže nepružnou poptávku.

- Podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu Čím je podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto statku.

- Čas – V krátkém období bude mít poptávka po statku nízkou elasticitu (spotřebitel bude kupovat i drahý benzin), zatímco z dlouhodobého hlediska se stává více pružnou (po určité době si spotřebitel již nové auto nepořídí, bude-li benzin stále drahý).

4) Elasticita nabídky cenová (význam, interpretace, faktory ovlivňující elasticitu nabídky, graf pro elastickou, neelastickou nabídky a extrémní případy, výpočet)

Elasticita nabídky = vyjadřuje, jak výrobce statku (poskytovatel služby) reaguje na změnu ceny

- kladná hodnota

Cenová elasticita:

- o kolik % se změní nabízené množství, když se cena statku změní o 1 %

a. bodová

E = (derivace Q/derivace P) * (P/Q)

Derivaci lze nahradit: u nabídky => 1/n

b. intervalová

E = (Q₂ – Q₁/P₂ – P₁) * (P₂ +P₁/Q₂ + Q₁)

Faktory ovlivňující cenovou elasticitu nabídky:

§ nákladyna produkci (při rychlejším růstu nákladů než je růst produkce, roste i cena statku rychleji a nabídka je nepružná)

§ doba trvanlivosti(čím kratší, tím nižší elasticita, jelikož skladování je nákladnější)

§ délka období(v delším období má výrobce možnost lépe reagovat na změnu ceny a nabídka bude pružnější)

§ možnost vyrábět substituční statek za pomocí stejné technologie(při této možnosti je nabídka cenově pružnější)

§ náklady na skladování(čím nákladnější skladování, tím nepružnější S)

5) Elasticita poptávky důchodová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet)

Důchodová elasticita poptávky –pokud by se jednalo o statek normální, byla by hodnota důchodové elasticity poptávky kladná, v případě luxusních statků dokonce vyšší než 1, statky nezbytné vykazují důchodovou elasticitu velmi nízkou až nulovou, méněcennou dokonce zápornou

Důchodová poptávka –o kolik % se změní poptávka, když se důchod změní o 1 %

∆Q

E = Q = ∆Q * 1

∆Y ∆l Q

Y

Protože poptávané množství a příjem (důchod) se pohybují ve stejném směru, má důchodová elasticita ve většině případů kladné znaménko. Je-li hodnota koeficientu důchodové pružnosti větší než jedna, jedná se o důchodově pružnou poptávku. To znamená, že s růstem důchodu vzrostlo poptávané množství více než důchod Takovouto poptávkou se vyznačují potraviny vysoké kvality a luxusní zboží. Platí:

^▲Q/_Q > ^▲Y/_Y

Když poptávané množství roste pomaleji než důchod, jde o důchodově neelastickou poptávku. Hodnota koeficientu důchodové pružnosti je menší než jedna. Je to typická situace například: pro potraviny, oděvy, protože je spotřebitelé kupují bez ohledu na velikost svého důchodu platí:

^▲Q/_Q < ^▲Y/_Y

Pokud poptávané množství a důchod rostou stejně rychle, pak se jedná o jednotkovou důchodovou pružnost poptávky.Hodnota koeficientu je rovna jedné.

^▲Q/_Q = ^▲Y/_Y

Zvláštní skupinu budou tvořit inferiorní (podřadná) zboží, jejichž poptávané množství s růstem důchodu klesne. Zde bude hodnota koeficientu důchodové elasticity záporná.

6) Elasticita poptávky křížová (význam, interpretace, hodnoty u jednotlivých typů statku, výpočet)

Křížová elasticita poptávky –o kolik % se změní poptávané množství statku b, když se cena statku a změní o 1 % (zda je to substitut, komplement nebo indiferentní)

- Vypočtená hodnota vypovídá o tom, jak se změní, tedy o kolik jednotek (procent) poptávané množství jednoho statku, změní-li se cena druhého statku o jednotku (o procento)

∆Q_A P_B

křížová elasticita poptávky E _A,B = *

∆Q_B Q_A

Víme již, že cenová elasticita poptávky bude vždy negativní, křížová cenová elasticita může být jak negativní, tak i pozitivní.

Hodnota koeficientu křížové elasticity poptávky napovídá, do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné.

- zvýší se cena jednoho statku → spotřebitel zvýší poptávané množství statku druhého – tyto statky jsou ve vztahu substitučním (kladná hodnota)

- zvýší se cena jednoho statku → spotřebitel sníží poptávané množství statku druhého – tyto statky jsou ve vztahukomplementárním (záporná hodnota)

Budou-li dvě zboží A a B substituty, bude křížová cenová elasticita kladná, větší než nula.

Budou-li dvě zboží A a B komplementy, bude křížová cenová elasticita poptávky negativní, menší než nula.

Tržní rovnováha, renta spotřebitelů a výrobců, pavučinový teorém utváření rovnováhy na trhu, změny rovnovážného množství a ceny

- situace na trhu, kdy nabízené množství Q_S se rovnápoptávanému množství Q_D a zároveň cena nabídky P_S se rovná ceně poptávky P_D

Rovnovážná cena P_E → taková cena, za kterou nabízí výrobce statku nebo poskytovatel služby a zároveň spotřebitel poptává

Rovnovážné množství Q_E → takové množství, které nabízí výrobce statku nebo poskytovatel služby a zároveň spotřebitel poptává

Renty:

Renta spotřebitele→ rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství určitého statku a částkou, kterou by zaplatil při rovnovážné ceně, se nazývá renta spotřebitele

Renta výrobce→ rozdíl mezi částkou, za kterou je výrobce ochoten nabízet dané množství určitého statku a částkou, za kterou by nabízel při rovnovážné ceně, se nazývá renta výrobce

Renta spotřebitelů a renta výrobců

- součet rent spotřebitelů (výrobců) tvoří celkovou rentu spotřebitelů (výrobců)

R_D = (a – P_E) * Q_E

R_S = (P_E – m) * Q_E