V. ROČNÍ DOBY.
Времена года
Počasi
Погода
Slovní zásoba: Словарный запас:
Zima зима, jaro весна, léto лето, podzim осень
Кdy? v zimě, na jaře, v létě, na podzim
Jarní весенний,podzimní осенний, létní летний, zimní зимний
Jak je venku? Как на улице?
Je hezky хорошо, špatně плохо, prší идёт дождь, sněží идёт снег
Je horko жарко. Je vedro душно. Stín тень. Je teplo тепло. Otepluje se теплеет. Ochlazuje se холодает. Táje тает. Obleva f. оттепель. Blato n. грязь. Kaluže f. лужа. Sama voda сплошная вода. Fouká дует. Vítr m. ветер. Bouřka f. гроза. Duha f. радуга. Dešť m. дождь. Liják m. ливень. Mrholení n. моросит. Mlha f. туман. Zataženo пасмурно. Poprchavá накрапывает. Přehaňky f. кратвовременные дожди (снег). Srážky f. осадки. Blesk m. молния. Hrom m. гром. Hřmí гремит (гром). Mrzne морозит. Mráz m. мороз. Klouzat скользить. Led m. лёд. Sněhulák m. снеговик. Sněhová koule f. снежный ком. Lyžovat кататься на лыжах. Lyže лыжи. Bruslit кататься на коньках. Brusle коньки. Saňky санки. Saňkovat кататься на санках. Sněhové vločky f. снежинки. Vánice f. метель, вьюга. Rampouch m. сосулька. Teplota klesne температура понижается. Teplota stoupá температура повышается. Stůpeň f. градус. Deset stůpňu pod nulou (nad nulou) десять градусов ниже нуля (выше нуля). Povodeň f. наводнение, паводок. Podnebí (klimá) n. климат. Prazdniny каникулы. Dovolená f. отпуск. Vikend m. выходные. Opalovat se загорать. Házet sněžky бросать снежки. Vyvádět дурачиться. Dešťový дождливый, sněhový снежный, sluneční солнечный.
Měsíc m. луна, hvězda f. звезда, souhvězdí n. созвездие, Velký Vůz m. Большая медведица, večernice f. вечерняя звезда, jítřenka f. утренняя звезда,
Předpověď počasí f. проноз погоды, tlakoměr m. барометр, tlak m. давление, studena fronta f. холодный фронт, vliv m. влияние
měsíce: kdy? L odkdy? G = kolikátého je dnes?
Месяцы когда от – до какое сегодня число?
1. leden v lednu od ledna 1. ledna
2. únor v únoru od února 17. února
3. březen v březnu od března 13. března
4. duben v dubnu od dubna 2. dubna
5. květen v květnu od května 9. května
6. červen v červnu od června 22. června
7. červenec v červenci od července 4. července
8. srpen v srpnu od srpna 11. srpna
9. září v září od září 1. září
10. říjen v říjnu od října 28. října
11. listopad v listopadu od listopadu 7. listopadu
12. prosinec v prosinci od prosince 24. prosince
1.1 - prvního první 11.10 - jedenáctého desátý
1.2 - prvního druhý 3. 4 - třetího čtvrtý
Odpovězte na otázku: Ответьте на вопрос:
Kolikátého je dnes?
8.3., 10.10., 17.11., 21.2., 23.5., 12.1., 31.7., 28.6., 1.9., 16.12.
1. ROK V ČESKÉ KRAJINĚ
L e d e n - měsíc ledua sněhu, nejchladnější měsíc roku. Přiroda odpočívá. Po zasněžených polích létají hejna hladových vran.
Ú n o r - nejkratší měsíc roku. Dobře je, když v tomto měsíci je hodně sněhu. Na konci měsíce často jsou předjarní oblevy.
B ř e z e n - měsíc, kdy se přiroda probouzí. Přichází jaro. V hajích raší břizy, rozkvětají první jarní květiny - sněženky.
D u b e n - měsíc proměnlivého počasí, měsíc jarních přeháněk a slunečního svitu (aprilové počasí). Stromy se zelenají, pučí duby.V sadech rozkvětají ovocné stromy. Stěhovací ptáci se vracejí do svých hnízd.
K v ě t e n - měsíc květu. Louky jsou zlaté pampeliškami. V zahradach květou šeřiky a tulipany. Měsíc básníků - maj.
Če r v e n - nejkrásnější měsíc v roce, měsíc květoucích růží a lip, přichází léto. Na pasekach se červenají jahody a v sadech třešně.
Č e r v e n e c - nejteplejší měsíc roku, první prazdninový měsíc. V červenci jsou nádherné létní dny s nejkrásnějšími východy slunce.
S r p e n - měséc veder a bouří, druhý prazdninový měsíc. Dozrává letní ovoce, žněje plném proudu. V lesích rostou houby. Vlaštovky se chystají k odletu.
Z á ř í - klidný, slunný měsíc, měsíc “babího léta”. Prichází podzim. Rolnici sklízejí brambory.
Ř í j e n - měsíc ranních mlh a ticha v přirodě. Listí stromů zlátne a rudne, vinaři sklízejí hrozny (vinobraní).
L i s t o p a d - měsíc mlh. Poslední listí padá se stromů, někdy i sněží. Na polích se konají hony.
P r o s i n e c - první zimní měsíc, měsíc nejkrátších dní a slunovratu. Přiroda zcela usíná, často sněží a mrzne.
Vysvětlivky: Пояснения:
hejno= skupina ptáků, obleva= tání, rašit = dostávat pupeny, přeháňka= krátky dešť, vedro= velké horko, stěhovavý pták = který na podzim odlétá do teplých krajin a na jaře se vrací, v plném proudu= v nejvyšším stupňu, hon= lov zveře,
Slovníček: Словарик:
Hladová vrana f. голодная ворона , probouzet se просыпаться, haj m. роща, bříza f. берёза, rozkvětat расцветать, sněženka f. подснежник , proměnlivý переменчивый, strom m. дерево, pučet набухать, vracet se возвращаться, louka f. луг, pampeliška f. одуванчик, šeřik m. сирень, tulipan m. тюльпан, basník m. поэт, červenat (se) краснеть, jahody f. клубника, třešně f. черешня, žně f. жатва , houba f. гриб, vlaštovka f. ласточка, chystat se собираться, sklízet убирать (урожай), hrozny m. виноград, konat se прооисходить, hon m. охота, slunovrat m. солнцеворот, usínat засыпать
ROČNÍ DOBY
Jaro
Je krásné počasí, svítí slince. Není moc teplo - je 19°C stupňů. V březnu začíná být teplejí a mý můžeme znovu chodít na procházky. V dubnu o vikendu jezdíme ven za město. Jedeme vždy autem, venku parkujeme a jdeme s manželkou a dětmi do přirody. Nerád chodím hodně, protože děti jsou ještě málé. Chodíme cestičkou pro turisty, hledame první květy.
Léto
Je horko, 30 stupňů ve stínu. Nikdy nevíme, jestli v létě bude pršet nebo bude hezky, proto radějí jezdíme k moři. Dovolenou si bereme v červenci nebo v srpnu, když děti mají prazdniny. Rád bych jezdil k moři v září, kdy je u moře méně lídi. Nerád se opaluju a nemám moc rád horko, proto hodně plavu a na pláži ležím ve stínu. Většinou bydlíme v soukromí, ale někdy také v hotelu, když máme dost peněz.
Podzim
Prší, na nebi jsou černé mraky, fouká vítr. Podzim nemám rád. Proč?
Přicházi už na konci září a celý říjen prší a jsou bouřky. Venku na ulici lidé pospíchají, každý má deštník a je jím zima. Na podzim máme špatnou šedivou náladu. Na podzim nemáme z ničeho radost. Vzpomínáme na léto, těšíme se na vánoce a na zimu, chodíme s manželkou do divadla nebo ve dne s dětmi do kina a hlavně hodně pracuju, protože na podzim se dobře pracuje.
Zima
Je zima, 7 stupňů pod nulou. V noci sněžilo, proto venku je hodně sněhu. Na vánoce většinou ještě není sníh, sněžit začíná až v lednu. Nálada lídi je v zimě lepší, protože kupují dárky na vanoce a skoro každý jezdí na hory. Naše rodina jezdí na hory až v únoru. Během týdne s rodinou lyžujeme, a když je slunce, na sněhu se opalujeme. V České republice zimní dovolená je moc populární, V Krkonoších, Jesenikach a Orlických horach jsou dobrá rekreační střediska.
Otázky: Вопросы:
Jaké počasi je většinou na jaře? Máte rád jaro? Proč? Chodíte do přirody? Chodíte rád na dlouhé púrocházky?Hledáte na výletě nějakou hospodu? Víte určitě, jaké bude v letě počasi? Jezdite v letě radějí do lesa nebo k moří?Máte rád horko a rád se opalujete?Jel byste k moři radějí v červenci nebo v září? Proč ?Kde u moře bydlíte?Jste dobrý sportovec? Kdy budou mít vaše rodiče dovolenou a kdy budete mít prazdniny ?Kam pojede letos vaše rodina ?Máte rád podzim? Jakou máte náladu když prší? Jaké je na podzim většinou počasí? Co uděláte když venku začné pršet a vy nemáte deštník? Máte rád zimu a sníh? Umíte lyžovat? A co vaše rodina ?
Přečtete se slovníkem text: Прочитайте со словарём текст:
PODNEBÍ ČECH.
Česká republika leží v mírném pásu, kde se střídají čtyři roční období: jaro, léto, podzim, zima. V západní části státu se projevuje působení oceánu (Golfského proudu), který mírní mrazy v zimních měsících. Vliv větší vzdalenosti od oceánu na východě republiky se jeví hlavně zvýšením letní teploty. Tepelné rozdíly jsou závislé také na výškové různosti území.
Západní větry přinášejí deště nebo sníh. V zimních měsicích je srážek méně, než v létě. Prudké letní deště (lijáky) dají za kratkou dobu mnohem více vody než dlouhotrvající slabé podzimní deště nebo zimní sníh.
Teplotu vzuchu měříme teploměrem nebo lihem. Průměrná teplota vzduchu v Praze v lednu je - 1,5°C, v červenci přes 19°C. Tlak vzduchu měříme obvykle tlakoměrem. Změny tlaku a teploty vzduchu mají za následek vítr.
Vítr je důležitým klimatickým činitelem. Větry, vanoucí z jihu a jiho-východu jsou teplé, ale velmi suché, takže vysušují půdu. Stromy, vysázené v rovinách, zpomalují rychlost větru.
Vysvětlivky: Пояснения:
podnebí= klima, mirný pas = část zemského pobrchu, charakterizovaná čtyřmi ročnimí dobami, srážky= dešť a sníh, nadmořská výška= nad hladinou moře, pohybovat se = (zde) měnit se, tlakoměr= barometr, vanout = foukat, vysušovat= zbavovat vody, rovina= rovná krajina
4. POČASÍ
(rozhovor)
A.: Tak co, jaké jste měli včera na vyletě počasí ?
B.: Nemůžeme si stěžovat, vydařilo se nám to. Ráno, když jsme vyjížděli, byla síce hustá mlha a zima, ale později se vyjasnilo. Před obědem dokonce začalo svítit slunce a trochu se oteplilo.
A.: Na horách je vždycky chladněji než v Praze. Tady bylo spiš vlhko a dopoledne pršelo. Celý den bylo zataženo a taky foukal vítr.
B.: To my jsme měli opravdu hezky. Ve vyšších polohách však bylo chladno a místy ležel na vrcholech hor sníh. Letos začne zima velmi brzo.
A.: Máš pravdu, už teď bývá občas v noci mráz a teplota klesne pod nulu.
B.: Nevíš náhodou jaká je předpověď na zítra ?
A.: Slyšel jsem z rádia, že bude polojasno, bude foukat silný vítr a na horách budou sněhové přehaňky.
B.: To je dobře, hlavně, že nebude pršet. Užili jsme deště až dost.
5. PŘEDPOVĚĎ POČASÍ
I.
Předpověd na dnešek: Oblačno, občas sněhové přeháňky. Odpoledne od jihozápadu ubývání oblačnosti. Nejnižší noční teploty: nula až minus 3 stupně, denní nula až plus 4 stupně Celsia.
Úterý a středa: V útery oblačno, postupně místy dešť, později i na horách.
Rozptylové podmínky: Rozptylové podmínky pro zněčišťující látky v ovzduší budou dobré.
Slunce: Erupční aktivita slabá, geomagnetické pole slabě porušené.
II.
Dnes: bude polojasno až oblačno, přehaňky a bouřky jen ojediněle. Nejvyšší denní teloty 25 až 29 °C. Ranní mininalní teploty budou 15 až 11°C. Vát bude severní vítr 4 až 7 m/sec. Koncentrace ozónu v ozonové vrstvě nad naším územím je 9,3 procenta nad dlouhodobým normálem.
Slovníček: Словарик:
Postupně постепенно, rozptylový рассеивательный, zněčišťujicí загрязняющий, ovzduší n. вздушная среда, erupční aktivita f. активность выброса , porušený повреждённый, ojedinělý отдельный, vát дуть, vrstva f. слой, území n. территория, dlouhodobý долговременный
6. ROZHOVORY
1. - Ty jdeš ven? Obleč se pořádně: na teploměru je patnáct stupňu pod nulou.
- Nedá se nic dělát, před devátou hodinou musím být ve škole. Vezmu si kožich. Letos je krutá zima.
- V úterý se má oteplit, bude asi zase padat snih.
2. - Kolikáteho je dnes ?
- Dnes je pátek devatenáctého března.
- Tak přiští týden nastane podle kalendáře jaro, ale počasí na to nevypadá.
- Ano, pozitří v neděli bude první jarní den.
Cvičení: Упражнения:
1.Utvořte adjektiva, vyjadřující charakteristickou vlastnost: Образуйте прилагательные, отражающие характерное качество:
např.: Počasí, při kterém je mráz, je mrazivé.
Ráno, kdy je mlha, je..........................................................……………..
Noc, kdy fouká vítr, je........................................................……………..
Den, kdy svítí slunce, je .....................................................………………
Období, kdy je častý dešť, je..............................................……………..
Počasí, které se stále mění, je.............................................……………….
Ulice, na kterých je hodně bláta, jsou................................………………
2.Uveďte antonyma: Подберите антонимы:
např.: vysoká teplota - nízká teplota
Jasná obloha,hezký den, studený vítr, je vlhko, mokré ulice, oteplovat se, slunce vychází, teplota stoupá
3.Uveďte slovesa: Образуйте глаголы: např.: tma - smívat se
hrom, blesk, mráz, sníh, východ, západ, záplava
4.Vyberte si odpověď: Выберите ответ:
Na výlet půjdeme, jen když -
bude ráno hezky, bude pršet, začne svítít slunce, bude chladněji než dneska
Nemám ráda, když -
v tom horku se potím, je tma a nic nevidím, celý den prší,
je mi moc horko
Zůstanu doma, protože -
nikam nechcí jít v tom horku, venku je hezky, venku hodně prší, venku je pěkná zima
Mám ráda, když -
je mi zima, na jaře začíná být teplo, na obloze není vidět hvězdy, v zimě nesněží, v letě koušou komáři
6.Ve kterém ročním období a měsíci řekněte:
Záse přicházejí mraky, bude pršet. Našla jsem sněženku. Každý den je počasí horší a horší. Letos byly vánoce záse bez sněhu. Dokonce začal školní rok! V tom horku by byl přijemný vítr. Je moc horko, jdu do stínu.
7.Doplňte vhodná slova:Добавьте подходящие слова:
Dnes prší a na silnici je ..................... . Včera .................... slunce a bylo .................... . Četl jste ...................... počasí na zítra? Bude ....................... a od severu ................... . Ranní .......................8 až 10, bude slabý …………. .................... . Jaké je počasí podle .........................?
8.Slova v závorkách dejte do správného tvaru:Слова в скобках поставьте в нужную форму:
Před (týden) ještě byla zima, dnes je opravdu teplo. Koncem (červen) se vrátím zpatky. V (listopad) obyčejně hodně prší. Jaro začíná koncem (březen). Dovolenou budu mít až v (prosinec). Na jihu zustanu až do
(říjen). Stalo se to začátkem (únor) (tento rok).
Téma kompozice: Тема сочинения:
1. Vliv počasí na člověka.
2. Jak podnebí ovlivňuje charakter a fyziognomii člověka.
3. Co by bylo, kdyby v Minsku bylo tropické počasí.
4. Má oblíbená roční doba.