Správa souborů a služeb. Jaký systém se o to stará?

Veškerá data v počítači jsou uložena v paměti

•hlavní (operační) paměti – dočasné uložení

•Pevný disk – trvalé uložení

•Přenosné paměti – trvalé uložení - flash paměť (disk), CD, DVD, …

Paměť se skládá z jednobitových paměťových míst tzv. binárních buněk (binary cells). Určitý počet binárních buněk tvoří paměťovou buňku. Paměťové buňky jsou lineárně uspořádány. Jejich pořadové číslo se nazývá adresou. Na základě adresy jsou elektronické obvody schopny přečíst obsah odpovídající paměťové buňky nebo do ní zapsat nový obsah. Paměťová buňka je tedy nejmenší samostatně adresovatelná jednotka paměti.

Správce souborů (file manager) = program, který umožňuje manipulaci se soubory a adresáři.

Mezi obvyklé funkce správce souborů patří:

•Zobrazení adresářové struktury – adresářového stromu

•Zobrazení souborů ve vybraném adresáři - možnost seznam řadit podle různých kritérií

Manipulace se soubory (adresáři) = Kopírování, přesouvání, mazání, přejmenování, vyhledávání (podle různých kritérií), změna metadat (popř. vč. přístupových práv), …

Mezi obvyklé funkce nepatří:

•Úprava obsahu souboru - k tomu slouží programy, které obsahu souboru „rozumí“

Správce souborů, který je dodávaný s OS Windows, se jmenuje Průzkumník Windows

Existují i jiné programy pro správu souborů:

Total Commander - placený, 30 dní zdarma, umožňuje přenos souborů mezi počítači

Souborem označujeme pojmenovanou posloupnost bytů (bajtů) uloženou na nějakém datovém médiu (např. paměť, pevný disk, …). Každý soubor má svůj název a někdy i příponu umístění v adresářové struktuře – cesta k souboru

délku (velikost) a případně další atributy využívané operačním systémem.

Vznikla potřeba soubory nějak organizovat, např. třídit do tematických skupin:

Adresář = pojmenovaná skupina souborů. Každý soubor může patřit jen do jedné skupiny (adresáře). Soubory lze mezi adresáři přesouvat, kopírovat (kopie nemá vazbu na původní soubor). Na soubory lze vytvářet symbolické odkazy – např. zástupce na ploše. Zástupce obsahuje jen umístění souboru v adresáři, nikoliv vlastní data !!!

Možnost vytvářet „podskupiny“, podadresáře uvnitř adresářů = adresářová struktura

stromová struktura – z jednoho (kořenového) adresáře se struktura dále dělí (větví) na podadresáře

cesta = popis umístění souboru v adresářové struktuře, počínaje kořenem - C:/dokumenty/moje/dovolena/koala.jpg

9.Systémová správa barev a ICC profil:

Úkol správy barev: korigovat odchylky jednotlivých zařízení při reprodukci barev ,protože každé zařízení je schopno reprodukovat jen určité množství barev-např. některé barvy lze zobrazit na monitoru ale nelze je vytisknout

- při přípravě do tisku nutno převádět všechny objekty do modelu CMYK, uvádí nám to jak bude barva vytištěna (Y 100% žlutá), je to ovlivněno taky tiskárnou a papírem

- v ideáním případě by měly stačit první tři barvy Cyan,Magenta,Yellow a vytvořit černou,ale ta se hodně používá proto je samostatně

Základ správy barev:ICC profil = Soubor který popisuje barevný prostor daného zařízení

Slouží k převodu mezi red blue green a CMYK a k zajištění barevné shody.

Tiskové pdf - nejpoužívanější způsob jakým se předávají tiskové podklady k tisku

Pevný disk - stručný popis jak pracuje

10.Pevný disk (HDD - Hard Disc Driver)

Obsahuje otáčející se pevné plotny (většinou 2 - 5 ) diskového tvaru. Každá plotna má dvě strany, na něž je možné ukládat data. Nad otáčejícími se plotnami se pohybují hlavy, které čtou a zapisují data do soustředných prstenců (stop), rozdělených na sektory (velikosti 512B). Shodně umístěné stopy na obou stranách všech ploten tvoří cylindr

Kapacita dnešních HDD se pohybuje v desítkách až stovkách GB

Čtení a zápis dat je prováděn čtecí hlavou resp. záznamovou hlavou, která se pohybuje nad médiem obsahujícím elementární magnety, při zápisu se mění orientace magnetického pole na médiu, při čtení se mění směr proudu podle magnetického pole média.