Z hlediska prostorového
ü na poli je pěstován chtěně pouze jeden rostlinný druh, např. ozimá pšenice
ü kromě tohoto druhu jsou tam ještě rostliny nechtěné, plevele, které v této souvislosti neuvažujeme
- z hlediska časového
- znamená opakované pěstování plodiny spojitě řadu let po sobě na témže pozemku s celou pěstební technologií
- tzn., že u jednoletých plodin je každým rokem tato plodiny vysévána a každým rokem je její porost zrušen
- vliv monokultury na výnosy plodin
§ „věčné pokusy“
§ „decline“ efekt obiloviny
- podle doby trvání monokultur jednoletých plodin rozdělujeme monokultury na:
ü krátkodobé – 3 až 5 let
ü dlouhodobé – více než 5 let
§ Faktory ovlivňující výnosy
- teplota, sluneční záření,vlhkost půdy, svažitost terénu, vlastnosti půd (zrnitost, úrodnost, pufrovací schopnost, půdní reakce pH, sorpční a iontové vlastnosti,…)
Vliv monokultur na výnosy:
- u nás bylo sledováno několik monokultur pšenice ozimé a jarního ječmene, které však nepřesáhly dobu 20ti let
- výsledky těchto pokusů ukazují, že u monokulturně pěstovaných a nehnojených plodin dochází zpravidla k prudkému poklesu výnosů
- organické hnojení pokles výnosů zmírňuje, u mála plodin dochází dokonce ke zvýšení výnosů
- většinou ale plodiny reagují na opakované pěstování a to i při vysoké úrovni hnojení a agrotechniky, nižšími výnosy a vyšším výskytem chorob a škůdců
- opakované pěstování nesnášejí zejména cukrovka, len, košťálová zelenina, jetel, hrachy, vojtěška, vikev
- na opakované pěstování po sobě jsou velmi citlivé meruňky, broskvoně, třešně, jabloně
- pěstování monokultur se u náš používá celkem výjimečně, protože dochází většinou ke snižování půdní úrodnosti, obsahu humusu v půdě, ke snižování výnosů a zvyšování výrobních nákladů
- v našich podmínkách se někdy pěstuje jako kratší monokultura pouze kukuřice
37) Meziplodiny – k čemu jsou, proč se využívají, jaké druhy známe, zastoupení v OP
- pěstovány v meziporostním období
- umožňují intenzivnější využití půdního fondu
- zvyšují pestrost strukturální skladby rostlinné výroby, zvyšují využití dopadajícího globálního záření za vegetační období, udržují půdní strukturu, obohacují krmivovou základnu podniku objemovou pící, uvolňují živiny z hůře přístupných forem, omezují ztráty živin z půdy vyplavováním, omezují škodlivé účinky vodní eroze, snižují zaplevelení půd, vylepšují bilanci organické hmoty v půdě
- v OP působí jako přerušovače – přerušovací plodiny obilních sledů
- meziplodiny ozimé: (řepka ozimá, řepice ozimá, žito ozimé, pšenice ozimá)
- sejí se koncem léta
- jsou sklízeny na hmotu na jaře příštího roku
- žádají včasný výsev, výnosy jsou poměrně jisté
- meziplodiny letní: (po raných bramborách, rané zelenině, řepce, oz. a jar. luskovinoobilných směskách na zel.)
- vysévány po sklizni hlavní plodiny v létě
- sklízeny na zeleno nebo zaorávány na zelené hnojení ještě v podzimu téhož kalendářního roku
- strniskové letní meziplodiny: sejí se po později sklizených plodinách, zejména obilninách
- podsevové meziplodiny: (obilniny)
- podsévají se na jaře do krycí plodiny
- sklízejí se nebo spásají, zaorávají ještě na podzim téhož kalendářního roku
38) Způsoby výživy rostlin
- výživa rostlin = nauka o rostlinných živinách, jejich přeměnách v půdě, formách vstupujících porostliny popř. vazbách v rostlině a optimalizace příjmu pomocí organ. minerálních hnojiv
- výživa rostlin se zabývá: studiem chemismu půdy, podavky kulturních rostlin na živiny (množ., forma, poměr), podmínkami při příjem živin rostlinami (klima, rostlina), hnojivy (složení a vlatnosti)