Odvozenн poptбvky po vэrobnнm faktoru

Kшivka pшнjmu z meznнho produktu (respektive jejн klesajнcн ибst) je od urиitй vэљe ceny faktoru, souиasnм kшivkou poprбvky po faktoru.

Faktory ovlivтujнcн poptбvku po vэrobnнch faktorech
1) poptбvka po finбlnнch statcнch
2) mnoћstvн jinэch vstupщ
3) zmмny v technologii (dojde ke zmмnм meznнho fyzickйho produktu)

Pravidlo substituce
V pшнpadм, ћe cena jednoho faktoru roste a ostatnн zщstбvajн stejnй, pak se firmм obecnм vyplatн nahradit nynн draћљн faktor vмtљнm mnoћstvнm jinэch vstupщ.

Nabнdka vэrobnнch faktorщ

Nabнdky jednotlivэch vэrobnнch faktorщ se od sebe znaиnм odliљujн, a proto zde uvedu pouze nabнdku pщdy (ostatnн nabнdky prбce a kapitбlu jsou uvedeny v nбsledujнcнch kapitolбch). Nabнdkovб kшivka mщћe bэt ve skuteиnosti rostoucн, klesajнcн nebo dokonce i svislб. Svislб je napш. v pшнpadм nabнdky pщdy.

Nabнdka pщdy
Kшivka je zcela neelastickб a to proto, ћe existuje pouze fixnн nabнdka pщdy a zбleћн pouze na poptбvce jakou vэљi pozemkovй renty, vlastnнk pщdy obdrћн.

Formy cen vэrobnнch faktorщ

Pozemkovб renta
Cena vэrobnнho faktoru pщdy. Je stanovena ve vэљi, kde se stшetnou kшivky nabнdky a poptбvky po pщdм. Protoћe, nabнdka pщdy je fixnн, urиuje vэљi pшevбћnм poptбvka.
Mzdovб sazba
Cena vэrobnнho faktoru prбce. Cenu takй urиuje stшet nabнdky a poptбvky po prбci.
Ъrokovб sazba
Cena vэrobnнho faktoru kapitбlu. Takй ona je stanovena na zбkladм stшetu nabнdky s poptбvkou po kapitбlu.

Teorie rozdмlovбnн na bбzi teorie meznн produktivity

Teorie rozdмlovбnн dщchodu, s nнћ pшiљel J.B. Clark, podle nнћ kaћdэ vэrobnн faktor dostбvб odmмnu podle svйho meznнho produktu. Protoћe poptбvkovй kшivky vэrobnнch faktorщ jsou urиeny dodateиnэm vэstupem produkovanэm dalљнmi jednotkami danйho faktoru tj. meznнmi produkty, je oblast na grafu pod poptбvkou rozdмlena na dvм oblasti: napш. na mzdy a renty (v pшнpadм, ћe pщda je konstantnн a mмnн se mnoћstvн prбce). Tнm se mezi vљechny vэrobnн faktory rozdмlн pшesnм 100 % vэstupu.

Renta (trojъhelnнk pod kшivkou poptбvky) - je souhrn jednotlivэch dнlинch pшebytkщ meznнho fyzickйho produktu, kterэ vytvoшil prvnн aћ pшedposlednн vэrobnн faktor. Poslednн vэrobnн faktor tento pшebytek nevytvoшil, protoћe jeho MPP = Pf na rozdнl od pшedchozнch faktorщ, kde byl MPP > Pf.

Teorie rozdмlovбnн

Zabэvб se rozdмlovбnнm dщchodщ a bohatstvн ve spoleиnosti. Je vyъstмnнm teorie formovбnн cen na trzнch vэrobnнch faktorщ. Ceny vэrobnнch faktorщ urиujн vэљi dщchodu jednotlivэch domбcnostн a ceny vэrobnнch faktorщ jsou odvozeny od velikosti meznнch fyzickэch produktщ vэrobnнch faktorщ. Rozdмlenн dщchodщ domбcnostem tedy odpovнdб pomмru meznнch produktivit prбce, pщdy a kapitбlu v mмшнtku celй spoleиnosti.

Prvotnнm rozdмlenнm dщchodщ
rozdмlenн dщchodщ mezi domбcnosti na zбkladм trћnнho mechanismu.
Koneиnэm rozdмlenнm dщchodщ
pшerozdмlenн dщchodщ mezi jednotlivй domбcnosti, tak aby byl dodrћen princip spravedlnosti. Pшerozdмlenн obvykle zajiљќuje stбt formou transferovэch plateb domбcnostem s nнzkэmi dщchody. Zdroje na vyplбcenн transferovэch plateb stбt zнskбvб pomocн danн od domбcnostн.

Ъиinky pшerozdмlovбnн:
1) vznikajн administrativnн nбklady a tak se sniћuje velikost disponibilnнho dщchodu
2) pшerozdмlovбnн иasto oslabuje podnмty k prбci a podnikбnн (domбcnosti volн radмji transfery neћ prбci)
3) pшerozdмlovбnн mщћe ovљem takй vйst k rщstu konkurence na trhu prбce napш. v dщsledku rekvalifikacн
4) vysokй daтovй zatнћenн vede ke snнћenн sklonu k ъsporбm a ke zvэљenн sklonu ke spotшebм atd.

Skladba dщchodщ

Dщchod je celkovй mnoћstvн penмz, kterй иlovмk nebo domбcnost obdrћн bмhem urиitйho иasovйho obdobн.

Celkovй dщchody domбcnostн (Y) lze rozdмlit na:
1) pracovnн dщchody (YL),
kde YL = w * L (w - prщmмrnб hodinovб mzdovб sazba, L - poиet hodin prбce)
2) dщchody plynoucн z vlastnickй pщdy (YA) a kapitбlu (YK),
kde YA = I * A (I - prщmмrnб mнra vэnosu z pщdy, A - mnoћstvн pщdy ve vlastnictvн domбcnostн) a YK = v * K (v - prщmмrnб mнra vэnosu z kapitбlu, K - objem kapitбlu ve vlastnictvн domбcnostн)
3) dщchod ve formм transferovй platby (YT)

Y = YL + YA + YK + YT, tedy Y = w * L + I*A + v * K + YT

Bohatstvнje иistб hodnota aktiv vlastnмnэch k urиitйmu иasovйmu okamћiku v urиitэch penмћnнch jednotkбch. Bohatstvн je tedy urиitб zбsoba penмz, zatнmco dщchod je tok penмz v prщbмhu иasu. Bohatstvн domбcnostн respektive иlovмka je tvoшeno hmotnэmi poloћkami a finanиnнmi aktivy.