Fce zlata ve vyvoje papirovych penez

Realny ocekovany vynos (MRK).

Neplanovany rust nebo pokles zasob oznacime jako neplanovane investice. Ty mohou byt kladne (rostou zasoby), zaporne (klasaji zasoby) nebo bulove (zasoby se nemeni).

Skutecne investice = I_p + I_u

Investicni cyklus (=menovy!)

Kapacytotvorny duchodotvorny efekt

6. Nastroje centralni banky, kteremy muze zmenit nominalni penezni zasobu: operace na volnem trhu, diskontni pujcky, povinna mira bankovnich rezerv, devizovy rezervy. Aktivisticka menova politika vede k menove expanzi a v pripade ekonomicke expanze k menove restrikci. Dochazi tak k prizpusobovani menove politiy cyklickym vykyvum ekonomiky. Menova politika staleho pravidla penezni zasoby rika, ze penezni zasoba by mela rust neustale tempem 3-5% rocne. Cilovani inflace je verejne vyhlaseni inflacniho cile Cbou a jeho dodrzeni prostrednictvim nastroju menove politiky. Je-li menovy kurz „zavesen“ na nekterou silnou a stabilni svetovou menu, je menova politika centralni banky zceka podrizena zavazku udrzovat stabilni menovy kurz.

7. Desinflacni politika – politika snizovani inflace. Rezantni desinflacni politika snizi inflaci razne a rychle, ale za cenu hlubsiho poklesu realneho HDP. Pozvolna desinflacni politika snizuje inflaci postupne, pokles realneho HDP je mensi, ale zato trva delsi dobu. Rezantni pro ekonomiku, kde jsou inflacni ocekavani racionalni a kde jsou mzdy a ceny malo strnule smerem dolu. V zemi, kde jsou inflacni ocekavani adaptivni a (nebo) kde se projevuji silne mzdove a cenove strnulosti, je lepsi provadet pozvolniu DP.

8.

Monitarni politika je ucinna v sistemu flexibilniho menoveho kurzu, kdezto v systemu fixniho menoveho kurzu je zcela neucinna. V systemu flexibilniho menoveho kurzu se pri menove expanzi produkt opravdu zvysil a pri menove restrikci opravdu snizil. V systemu fixniho menoveho kurzu nemela menova expanze ani restrikce zadny vliv.

9. Likvidni aktivum je takovy aktivum, ktery lze rychle a bez velkych nakladu nebo ztrat premenit v prostredek smeny – v penize. Obezivo – zistatky na beznych uctech – zustatky na terminovanych uctech – cenne papiry – pozemky a fizicky apital – lidsky kapital. Protoze likvidita tak cenenou vlastnosti, mivaji lividitu aktyva nizsi miru vynosu nez aktiva mene likvidni. Mira vynosu aktiva zavisi na mire jeho likvidity (take na riziku). Cim je aktivum lividnejsi, tim je jeho mira vynisu nizsi.

10. Zlatý standardje základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata, která se v ideálním případě nemění.

Fce zlata ve vyvoje papirovych penez.

11. Ekononomicky (hospodarsky) rust– je rust potencialniho produktu. Zmeny AS: nominalni – zmeny cen vstupu; realne – zmeny mnozstvi vyrobnich faktoru. Zakladnimi zdroji ekonomickeho rustu jsou mnozstvi prace, kapitalu, prirodnich zdroju a produktivita techto vyrobnich vstupu. Produktivita vyrobnich vstupu v sobe zahrnuje mimo jine vliv lidskeho kapitalu a technologickeho pokroku. Barierou hospodarskeho rustuje omezeni soukromeho vlastnictvi, svobodneho podnikani, svobodneho obchodu a trzni konkurence. Hipoteza „bludneho kruhu chudoby“, podle ni maji chude zeme tak nizky produkt, ze z neho nejsou schopni sporit a akumulovat kapital.

12. V ekonomii dochazi ke selhani trhu, kdy nefunguji jednoznacne zakony nabidky, poptavky, neprojevuje se nakladove veliciny... a) nedokonala konkurence, b) asemetricke informace, c) verejne statky, d) externality– jsou pripadem trzniho selhani, kdy ekonomicke subjekty nenesou plne naklady sve cinnosti a tyto naklady dopadaji na subjekty jine (negativni externality) nebo subjekty nedosstavaji veskere vynosy sve cinnosti a cast techto vynosu ziskavaji subjekty jine, ktere se techto aktivit neucastni – nemaji naklady (pozitivni externality)

Neefektivni alokaci zdroju v pripade negativnich externalit navrhuje Pigou resit danemi. D je krivka trzni poptavky, je totozna skrivkou mezniho uzitku z produktu – napr. z elektriny. MC_P jsou mezni soukrome naklady na vyrobu statku – napr. elektriny. MC_S jsou mezni spolecenske naklady. Rozdil mezi MC_P a MC_S je naklad, ktery firmy nehradi. Tato situaci jim umoznuje vyrabet mnozstvi vyssi nez je spolecensky efektivni – tedy Q_E.

Pigou navrhue, aby takove firmy byly zatizeny dani, mnozstvi produkce tedy snizi na Q_F.

Obdobne lze postupovat i v pripade pozitivnich externalit, kde je volena subvence.

13. Agregatni poptavka – funkce, ktera udava vztah cenove hladiny na reakbem HDP, ktery domacnosti a firmy chteji nakupovat. Potencialni produkt – realny HDP vyrabeny pri prirozene mire nezamestnanosti. Pigouův efekt(efekt bohatstvi) hodnota peněz držených veřejností jako část bohatství závisí na cenové úrovni. P se zvysuje – domacnosti a firmy pocit’uji nedostatek svych raelnych peneznich zustatku. Aby udrzeli jejich kupni silu, musi zvysit jejich nominalni vysi. Toho mohou dosahnout snizenim spotreby – mene utraceji, a jestlize klesa uroven C, klesa i uroven HDP. P klesa – domacnosti a firmy pocit’uji prebytek svych realnych peneznich zustatku. Roste jejich kupni sila, lide vice utraceji. Roste podil spotreby a v dusledku toho doste i produkt. Keynesuv efekt (efekt likvidity): kdyz se zvysi cenova hladina, lidi a firmy zjistuji, ze se snizeli jejih realne penezni zustatky. Aby udrzele realne penezni zustatky v puvodni vysi, prodavaji dluhopisy a jina aktiva. To snizi trzni cenu dluhopisu a jejih aktiv a zvysi urokovou miru. V dusledku toho klesnou investice a spotreba. Tudiz klesa poptavany realny HDP. Mundell-Fleminguv efekt:kdyz se zvysi cenova hladina, zbozi a sluzby se stavaji drazsi, vsak zbozi ze zahranici se stavaji levnejsi. V dusledku toho roste M a klesa X => Nx klesa => klesa HDP.

Zmeny AD: 1) rust zasoby penez (klesa IR => rostou I a S); 2) zlepseni ocekavani spotrebitelu a investoru; 3) zvyseni bohatstvi (objeveni loziska ropy, akciovy boom apod.); 3) snizeni dani (roste YD => roste S, roste prijem firem => roste I); 4) zvyseni vladnich vydaju (nebo TR); 5) znehodnoceni kurzu domaci meny (roste X, klesa M => roste Nx); 6) oziveni v zahranici (roste duchod, cast tohoto duchodu bude venovana na zbozi z dovozu => roste domaci X)

Poptavkovy sok. Zakladnimi komponenty AD jsou S, I, G, Nx. Cokoliv, co ovlivni pozitivne (negativni) nekterou z techto komponent, zpusobi pozitivni (negativni) poptavkovy sok. Faktory, ktere ovlivnuje komponenty AD, si muzeme rozdelit na monitarni (zmena pen. zasoby) a realne (ostatni).

14. Agregatni nabidka– funkce, ktera udava vztah cenove hladiny na realnem HDP, ktery firmy chteji vyrabet.

Zmeny AS: 1) rust nominalnich mezd; 2) rust cen surovin; 3) znehodnoceni menoveho kurzu; 4) sucha, ktera nici plodiny; 5) právní úprava, která vyžaduje snížení emisí znečišťujících látek.

Nabidkove soky: Faktory, ktere zpusobuji zmeny v AS, muzeme rozdelit na nominalni (zmeny cen vstupu do vyroby) a realne (zmeny mnozstvi vyrobnich faktoru a jejich oroduktivity).

Pri recesi vzdy klesa realny produkt. Cenova hladina vsak muze vzrust (neg. nab. sok) nebo muze klesnout (neg. popt. sok). Pri expanzi vzdy roste realny produkt. Cenova hladina vsak muze vzrust (pozit. popt. sok) nebo muze klesnout (pozit. nabid. sok).

15. Inflace – zmensovani kupni sily penez. Projevuje se rustem cen. Inflace delime z hlediska ryhlosti na inflace mirnou – plizivou (obvykle do 10%), padivou (10-100%) a hyperinflace (100%+) Philipsova krivka –ukazuje vztah mezi inflace a nezamestnanosi. Prubeh krivky naznacuje, ze vyssi inflace je spojena s nizsi nezamestnanosti a naopak. Ale v dlouhem obdobi je krivka vertikalni. Nezamestnanost je vzdy na urovni potencialniho produktu. Okunuv zakonzahicuje, jak se odchyli skutecny produkt od potencialniho produktu, odchyli-li se skutecna mira nezamestnanosti od prirozene miry nezamestnanosti. Rust miry nezamestnanosti nad prirozenou mirou nezamestnanosti o 1% je spojen s poklesem skutecneho produktu pod potencialni produkt o 2%.

Spiralova inflace (inflacni spirala). Setrvacna inflace –inflace, ktera se udrzuje na zaklade inflacnich ocakavani. Lide a firmy ocekavaji inflaci a jiz predem ji zakalkuluji do svych cen a do mzdovych pozadavku. Inflacni ocekavani –ocekavani budouci inflace. Akcelerujici inflace– dochazi k ni tehdy, kdyz se stat permanentne pokousi snizit nezamestnanost pod prirozeni miru politikou zvysovani agregatni poptavky.

Poptavkova inflace -inflace vyvolana poptavkovem inflacnim impulzem – zvysenim nektere slozky agregatnich vydaju (S, I, G nebo Nx). Aby se promenil v inflaci, musi byt inflacni impulz akomodovan rustem penezni zasoby. Nabidkova inflace –inflace, vyvolana nakladovym inflacnim impulzem (napr. rustem mezd nebo zvysenim ceny ropy). Aby se promenil v inflacim musi byt inflacni impulz akomodovan rustem penezni zasoby.

16.