Formy ekonomickй organizace

Mikroekonomie 1 - Ъvod do ekonomie

Co je to ekonomie, ekonomickб vzбcnost, dмlba prбce, penнze, vмdeckэ pшнstup v ekonomii, vyuћitн ekonomie a jak инst grafy (...no to je jenom tak trochu na rozjezd)

Co je ekonomie

Pohledy na ekonomii

1) matematickб vмtev (formбlnм - logickэ charakter)
- moћnost matematickйho dщkazu
- co nelze dokбzat matematicky nelze dokбzat vщbec
2) spoleиenskб vмtev
- odmнtб matematiku v ekonomickй teorii
- ekonomie je vмda o chovбnн lidн ve vэrobм (nelze nasmмrovat do vzorcщ)

Pщsobenн ekonomie na ћivot spoleиnosti

1) pozitivnн ekonomie
- pшijнmб ekonomickou realitu jako takovou
- cнlem je realitu popisovat a hledat v nн zбkonitosti (fungovбnн)
- ekonomickэ systйm dokбћe fungovat sбm (avљak drobnй zбsahy nevyluиujн)
2) normativnн ekonomie
- zkoumбnн reality (pouze urиitй vэchodisko)
- konstruovat pшedobraz dokonalejљнho ekonomickйho systйmu

Mikroekonomie vs. makroekonomie

1) mikroekonomie
- zkoumб chovбnн dнlинch ekonomickэch subjektщ
- pouћнvб pohled jednotlivce (podnikatel, sedlбk, zamмstnanec
2) makroekonomie
- zkoumб celй hospodбшstvн jako celek
- dнvб se na ekonomii z pohledu stбtu (hospodбшskб politika)

Pшedmмt ekonomickй teorie

1) zkoumбnн pohnutky lidн
2) co vede jednotlivй subjekty k jejich chovбnн
3) proи uspokojujн svй potшeby
4) analyzuje zpщsoby jakэmi je mohou uspokojovat
5) vysvмtluje ochotu lidн nмco vyrбbмt
6) nesoulad mezi potшebami a zdroji

Ekonomickб vzбcnost (scarcity)

1) omezenost
statek, kterэ nenн volnм dostupnэ
2) uћiteиnost
vyuћitн dle oblasti a pшнpadnйho nнzkйho vэskytu

Pokud je statek sice uћiteиnэ, ale zбroveт volnм dostupnэ, nazэvбme ho volnэm statkem.

Vэroba
- proces pшemмny pшнrodnнch zdrojщ v ekonomickй statky
- nмkterй jsou statky jsou volnм dostupnй (viz. volnэ statek)

Vэrobnн faktory

Druhy vэrobnнch faktorщ

1) pщda
- je produktem pшнrody a nenн volnэm statkem
- pozemkovб renta je dщchod plynoucн z pщdy (pronajнmбnн)
- pшнrodnн zdroje - nerosty, drahй kovy atd. (omezenй mnoћstvн)
2) prбce
- lidskб иinnost, kterб pшemмтuje pшнrodnн zdroje v uћiteиnй statky
- vэsledkem pouћitн pracovnнch sil je mzda
- efektivita prбce
3) kapitбl
- vэsledek pшedchozн vэroby
- mщћe mнt hmotnэ nebo nehmotnэ charakter
- vэsledkem pouћitн kapitбlu je zisk nebo ъrok

Technologie
- zvlбљtnн forma kapitбlu
- nemб podobu hmotnэch statkщ (myљlenka, originбlnн шeљenн vэrobnнho postupu atd.)
- dщchody … plynou z jednotlivэch vэrobnнch faktorщ (motivaиnн charakter)

Vэnosy z vэrobnнho faktoru

- pouћitн vэrobnнch faktorщ za ъиelem zнskбnн nмиeho (zisku, vэhod atd.)
- efektivnost vэroby (jak rychle pшinбљн zisk) … kvantitativnн vztah mezi vstupem a vэstupem

vэnosy z vэrobnнho faktoru = vstup (objem pouћitэch vэrobnнch faktorщ) / vэstup (objem vyrobenэch uћiteиnэch statkщ)

Zбkon klesajнcнch vэnosщ
platн za pшedpokladu, ћe vэstup roste vlivem rщstu objemu jedinйho vэrobnнho faktoru a objem dalљнch pouћнvanэch vэrobnнch faktorщ se nemмnн

Alternativnн pouћitн vэrobnнch faktorщ
Vэrobnн faktory majн alternativnн pouћitн. Mщћeme vyrбbмt cokoliv, ale ne vљe najednou (omezenost vэrobnнch faktorщ)

Vэnosy z rozsahu

K jakэm zmмnбm v produkci dochбzн pokud objem vљech vэrobnнch faktorщ roste rovnomмrnм
1) rostoucн vэnos z rozsahu
pokud rщst objemu pouћitэch vэrobnнch faktorщ vede k vyљљнmu tempu rщstu vэnosщ z nich
2) konstantnн vэnos z rozsahu
pokud vэnos z vэrobnнch faktorщ roste proporcionбlnм s rщstem rozsahu jejich zapojenн do vэroby
3) klesajнcн vэnos z rozsahu
pokud rщst vэnosщ z vэrobnнch faktorщ je niћљн neћ rщst tмchto faktorщ

Mikroekonomie 2 - Trh a jeho elementy

Vznik trhu, typy trhu. Trћnн subjekty. Poptбvky, nabнdka, cena. Faktory ovlivтujнcн poptбvku a nabнdku. Konkurence. Vэznam a funkce trhu. Formy ekonomickй organizace a zбkladnн otбzky ekonomickйho ћivota. Hranice produkиnнch moћnostн jako ilustrace volby v ekonomii. Nбklady pшнleћitosti. Spotшebnн a ъsporovб funkce.

Vznik trhu

Vysokэ stupeт dмlby prбce vyvolбvб vznik trhu. Z tohoto vyplэvб, ћe hlavnнm faktorem vzniku trhu je dмlba prбce.

Dмlbu prбce mщћeme rozиlenit do иtyшech skupin:
1) Pшirozenб dмlba prбce
historicky prvnн forma spoинvajнcн v rozdмlenн pracovnнch иinnostн podle osobnнch pшirozenэch dispozic. Cнlem je efektivnмjљн prбce (muћi lovн, ћeny dмlajн ostatnн mйnм nбroиnй prбce, kterй jiћ muћi po lovu nemuseli vykonбvat).
2) Spoleиenskб dмlba prбce
funguje na stejnйm principu jako pшirozenб dмlba. Doљlo k nн pozdмji rozdмlenнm na zemмdмlce a pastevce. Oddмlenн шemesel, obchodu od vэroby. Zvyљuje se efektivnost tнm, ћe kaћdэ vэrobce se mщћe specializovat v souladu se svэmi individuбlnнmi schopnostmi.
3) Dмlba prбce v pracovnнch operacнch
dalљн vэvoj zaloћenэ na technickйm rozvoji. Vznikla s manufakturnн vэrobou. Spoинvб v tom, ћe jeden dмlnнk se specializuje pouze na jednu иinnost.
4) Mezinбrodnн dмlba prбce
posouzenн z hlediska ъzemnнho. Pщsobн i pшнrodnн a klimatickй podmнnky.

S dмlbou prбce vznikl problйm vэmмny иinnostн mezi jednotlivэmi vэrobci. Pokud љlo o prvnн formy, bylo moћnй vymмтovat vэrobek za vэrobek (tzv. barter). Postupnм sloћitмjљн dмlba prбce se toto stбvб velmi obtнћnэm a dochбzн ke vzniku penмz.

Penнze
jsou zvlбљtnнm statkem, kterэ zprostшedkovбvб vэmмnu ostatnнch statkщ, usnadтuje tuto vэmмnu a odstraтuje nutnost zprostшedkujнcнch vэmмn. Penнze postupem иasu mмnili svoji materiбlnн podobu (koћeљiny, olej, plбtno, drahй kovy, mince, papнrovй penнze a nakonec i bezhotovostnн penнze). Penнze samy o sobм nejsou uћiteиnй. Jejich uћiteиnost spoинvб v tom, ћe je lze v kterйkoliv dobм a na kterйmkoliv mнstм vymмnit za uћiteиnэ statek, kterэ uspokojн nмjakou nalйhavou potшebu. Proto lidй po penмzнch touћн, a proto i penнze samostatnй povaћujeme za vzбcnэ statek.

Trh
Uspoшбdбnн, pшi kterйm na sebe vzбjemnм pщsobн prodбvajнcн a kupujнcн, coћ vede ke stanovenн cen a mnoћstvн komodity (oblast ekonomiky, ve kterй dochбzн k vэmмnм иinnostн mezi jednotlivэmi ekonomickэmi subjekty prostшednictvнm smмny zboћн).
Trh je nutnэ. Je to nejdokonalejљн dosud poznanэ regulбtor a stimulбtor ekonomickйho rozvoje.

Typy trhщ

Podle ъzemnнho hlediska
1) mнstnн - jedna z prvnнch forem, vztahuje se bezprostшednм k urиitйmu mнstu (jarmark, mмstskэ trh)
2) nбrodnн - rozumн se trh v rбmci stбtnнho celku
3) svмtovй - je projevem skuteиnosti, ћe autonomie nбrodnнch trhщ je jen ибsteиnб.

Podle poиtu zboћн, kterй na trhu sledujeme
1) dнlин - je trhem, na kterйm se prodбvб a kupuje jedinэ druh zboћн
2) agregбtnн - je trh veљkerйho zboћн.

Podle pшedmмtu koupм a prodeje
1) trh vэrobnнch faktorщ - pщda, prбce, kapitбl
2) trh penмz
3) trh produktщ - vэrobky a sluћby

Trћnн subjekty

Rozliљujeme tшi zбkladnн subjekty trhu
1) Domбcnosti
pшichбzejн na trh za ъиelem uspokojenн potшeb. Chtмjн uћiteиnй vzбcnй statky pro svoji spotшebu. Vystupujн jako kupujнcн na trhu vэrobkщ a sluћeb. Domбcnosti vystupujн jako prodбvajнcн na trhu vэrobnнch faktorщ, aby za pшнjmy mohli nakupovat vэrobky pro svoji spotшebu.
2) Firmy
subjekty vyrбbмjнcн za ъиelem prodeje. Na trhu vэrobkщ a sluћeb vystupujн jako prodбvajнcн. Za utrћenй penнze nakupujн vэrobnн faktory za ъиelem opakovбnн vэroby. Jejich cнlem na trhu je maximalizace zisku.
3) Stбt (vlбda)
stбt vstupuje na trh s (hlavnнm) cнlem ovlivnit jej, modifikovat jeho pщsobenн, odstranit nмkterй jeho negativnй dopady na ekonomiku a jeho pozitivnн vliv naopak stimulovat.

Nabнdka

Agregбtnн nabнdka (Aggrefate Supply - AS)
Souhrn vљech zamэљlenэch prodejщ, se kterэmi pшichбzejн vэrobci na trh. Celkovб nabнdka je urиena objemem vэroby vљech vэrobcщ a cenami, za kterй chtмjн svй vэrobky prodat.
Individuбlnн nabнdka
Nabнdka jednoho vэrobce. Je urиena objemem vэroby tohoto vэrobce a zamэљlenэmi cenami jeho vэrobkщ.
Dнlин (trћnн) nabнdka (Market Supply - MS)
Nabнdka jedinйho vэrobku od rщznэch vэrobcщ. Jde o nabнdku na trhu jednoho vэrobku.

Zбkon rostoucн nabнdky
Rщst ceny vyvolбvб rщst nabнdky, pokles ceny vyvolбvб pokles nabнdky. Rщst ceny vyvolбvб vмtљн zбjem ze strany vэrobcщ. Zvэљenн cen takй umoћnн nakoupit vнce vэrobnнch faktorщ a rozљншit vэrobu.
Dбle vlivem zбkonu klesajнcнch vэnosщ - vyљљн objem produkce budou vэrobci schopni vyrobit jen za cenu vyљљнch nбkladщ na jednotku produkce, musн tedy stoupnout i ceny.

Poptбvka

Agregбtnн poptбvka (Aggregate Demand - AD)
Souhrn vљech zamэљlenэch koupн na trhu. Celkovб poptбvka je objem vэrobkщ, kterй si chtмjн kupujнcн poшнdit a cenami, za kterй jsou ochotni tyto vэrobky koupit.
Individuбlnн poptбvka
Poptбvka jedinйho kupujнcнho nebo poptбvka po produkci jedinйho vэrobce
Dнlин (trћnн) poptбvka - (Market Demand - MD)
Poptбvka po jednom vэrobku.

Poptбvkou rozumнme jen efektivnн koupмschopnou poptбvku, coћ je poptбvka omezenб rozpoиtem (jen ta poptбvka na kterou mбme penнze).

Zбkon klesajнcн poptбvky
Kшivka poptбvky je klesajнcн. Kdyћ cena vzroste, poptбvka klesne, kdyћ cena klesne, poptбvka vzroste. Nнzkб cena zpшнstupтuje zboћн i tмm, kterй dшнve nakupovali mйnм a je vэznamnэm psychologickэch faktorem, kterэ pщsobн na zvэљenн poptбvky.

Rozliљujeme zmмnu poptбvanйho mnoћstvн (posun po kшivce) od zmмny poptбvky (posun kшivky).

Cena

Rovnovбћnб cena - cena, za kterou se obchoduje v pшнpadм rovnosti nabнdky a poptбvky
Trћnн cena - cena, kterб vznikб na trhu pшi aktuбlnнm vztahu nabнdky a poptбvky

Je-li trћnн cena pшнliљ vysokб, pak vэrobci pшнliљ vyrбbмjн a spotшebitelй mбlo nakupujн, dщsledkem je pшebytek zboћн. Kvщli zbavenн pшebytku je nutno cenu snнћit. Opaиnб situace nastane, je-li cena pшнliљ nнzkб, pak poptбvka pшevyљuje nabнdku. Chtмjн-li spotшebitelй svoji poptбvku uspokojit, musн zaplatit vнce (dojde ke zvэљenн cen). Stavu rovnovбhy se dosahuje jen vэjimeиnм a krбtkodobм.

Konkurence

Trћnн konkurence
proces, ve kterйm se stшetбvajн rщznй zбjmy rщznэch subjektщ trhu.
Konkurence napшни trhem
stшetбvбnн nabнdky a poptбvky, tj. konkurence mezi nabнdkou a poptбvkou.

Konkurence mezi nabнdkou a poptбvkou
Vэrobci chtмjн prodat to, co vyrobili s co nejvyљљнm ziskem. Spotшebitelй chtмjн v co nejvyљљн moћnй mншe uspokojit svй potшeby nбkupem zboћн a za co nejniћљн cenu. Tedy protichщdnй nбzory. Rovnovбћnэ stav (cena) je tedy urиitэ kompromis mezi nabнdkou a poptбvkou (pro nabнdku je to cena nнzkб, pro poptбvku vysokб - ovљem chtмjн-li plnit svoje potшeby musн se obм strany tomuto bodu pшiblнћit).

Konkurence na stranм poptбvky
Stшet zбjmщ jednotlivэch spotшebitelщ vstupujнcнch na trh. Kaћdэ spotшebitel chce nakoupit co nejvнce zboћн co nejlevnмji, tшeba i na ъkor ostatnнch spotшebitelщ. Vэznam tйto konkurence roste zejmйna, je-li poptбvka vyљљн neћ nabнdka. Pak konkurence mezi spotшebiteli vede k rщstu ceny.

Konkurence na stranм nabнdky
Kaћdэ vэrobce pшichбzн na trh se snahou prodat co nejvмtљн mnoћstvн svэch vэrobkщ za co nejvэhodnмjљнch podmнnek, kterй mu umoћnн maximalizovat jeho zisk. Dalљнm cнlem je oslabovбnн pozic svэch konkurentщ (podнl na trhu). Oproti poptбvce je vэznamnб v pшнpadм, kdy nabнdka je menљн neћ poptбvka. Dбle ji rozliљujeme na cenovou иi necenovou a dokonalou иi nedokonalou.

1) Cenovб konkurence
spoинvб ve zdбnlivм nesmyslnйm dobrovolnйm sniћovбnн ceny zboћн ze strany vэrobcщ. Vэrobci zlevтujн, aniћ by je k tomu nutil pшebytek nabнdky. Dмlajн to se snahou ovlбdnout trh s cнlem zniиit konkurenty.
2) Necenovб konkurence
zde jsou rщznй metody (kvalita, reklama, obalovб technika, poskytovбnн slev, apod.)
V praxi dochбzн ke kombinaci cenovб a necenovй konkurence.

Z hlediska podmнnek, jakй majн vэrobci na trhu, se rozliљuje
1) Dokonalб konkurence
je abstrakcн ekonomickй teorie (v praxi tйmмш neexistuje). Zбkladnнm pшedpokladem jsou naprosto rovnй podmнnky pro vљechny jejн ъиastnнky. Dбle mnoho vэrobcщ vyrбbн zcela homogennн produkci (stejnou). Jedinou formou konkurence je zde minimalizace zbyteиnэch nбkladщ ve vэrobм. Dokonalб konkurence tedy bezprostшednм zainteresovбvб vэrobce na vyhledбvбnн ъspor. Na dokonale konkurenиnнm trhu jsou nбklady na vэrobu minimбlnн. (Tomuto ideбlu se pшibliћuje napш. produkce pљenice.)
2) Nedokonalб konkurence
2a) Monopolnн konkurence
jde o trh jednoho vэrobku s mnoha vэrobci (velkб skupina), s volnэm vstupem na trh, produkt je ovљem diferencovanэ. Mizн anonymita vэrobcщ a ceny rщznэch typщ se mohou liљit (zubnн pasty). Prosazujн se cenovй i necenovй konkurence, jde o boj o zбkaznнka.
2b) Oligopol
na trhu jen nмkolik vэrobcщ se znaиnou ekonomickou silou, brбnн vstupu dalљнch vэrobcщ na trh. Ceny jsou vyљљн, nutн spotшebitele kupovat za vyљљн ceny, majн moћnost omezovat nabнdku. Konkurence mezi vэrobci je hlavnм necenovб (automobilky).
2c) Monopol
jedinэ vэrobce urиitйho vэrobku, s absolutnн mocн nad spotшebitelem. Rщst cen je limitovбn koupмschopnostн spotшebitelщ. Likvidace konkurence na stranм nabнdky a ochromenн pщsobenн trћnнho mechanismu. Nutnб regulace stбtem.

Vэznam a funkce trhu

Trh hledб odpovмdi na otбzky co?, jak?, pro koho?
Co?
urиuje konkurence na stranм poptбvky. Spotшebitelй majн k dispozici penмћnн hlasy. Tнm, co koupн a co nekoupн, rozhodujн o tom, co se vyrбbмt bude a co ne.
Jak?
urиuje konkurence na stranм nabнdky. Soutмћ mezi vэrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyrбbмt, v jakй kvalitм a na jakй ъrovni.
Pro koho?
urиujн dщchody, kterй se formujн na trhu vэrobnнch faktorщ (mzdy, renty, ъroky).

Trh je nutnэ. Je to nejdokonalejљн dosud poznanэ regulбtor a stimulбtor ekonomickйho rozvoje.

Nedokonalosti trћnнho mechanismu se snaћн regulovat stбt svэmi zбsahy. V tomto se ekonomickй teorie rщznн:
Sociбlnм trћnн ekonomika zastбvб nбzor, ћe tyto zбsahy jsou nutnй.
Иistм trћnн ekonomika povaћuje stбtnн zбsahy za destabilizujнcн a pшipouљtн jen minimбlnн zбsahy.

Formy ekonomickй organizace

Ekonomickй systйmy:
1) Zvykovэ systйm
vychбzн z historie, zvykщ a tradic. Nмkterй otбzky neшeљн racionalitou, ale pouze podle zvyku a tradice.
2) Pшнkazovб ekonomika
ekonomika, kde vlбda plnм rozhoduje o vэrobм a rozdмlovбnн. Mщћe bэt diktбtorskб, nebo i demokratickб. Zбklad tvoшн to, ћe pшedepisuje, co se bude spotшebovбvat a vyrбbмt.
3) Trћnн ekonomika
zde o zбkladnнch otбzkбch ekonomickйho ћivota rozhoduje systйm cen, trhщ, ziskщ a ztrбt. Firmy vyrбbмjн statky, kterй poskytujн nejvyљљн zisky (Co?), technikami s nejniћљнmi nбklady (Jak?) a spotшeba vychбzн z rozhodnutн, jak utratit mzdy a dщchody vytvoшenй pracн a majetkem (Pro koho?)
4) Smнљenб ekonomika
obsahuje prvky trhu, pшнkazщ i zvykщ. Je urиitэm kompromisem pшнstupu k ekonomice.

Zбkladnн otбzky ekonomickйho ћivota jsou: Co?, Jak?, Pro koho?

Ekonomickб vzбcnost
Pшi potшebм statkщ narбћн иlovмk na omezenost zdrojщ, kterй mu poskytuje pшнroda. Ekonomickй statky jsou charakteristickй svojн vzбcnostн (jinak by nebyly otбzky Co?, Jak?, Pro koho?). Vzбcnost musнme posuzovat z hlediska prostoru i иasu.

Ekonomickб vzбcnost v sobм obsahuje dva aspekty:
1) Omezenost
aby byl иlovмk ochoten vynaloћit energii na zнskбnн nмjakйho pшedmмtu, nesmн bэt pro nмj tento pшedmмt volnм dostupnэ (ni pitnб voda z potoku za domem)
2) Uћiteиnost
danэ pшedmмt musн mнt pro jedince nмjakou uћitnou hodnotu (ni ledniиka v Arktidм)

Statky:
1) volnй - pшedmмt, kterэ je uћiteиnэ, ale zбroveт dostupnэ (vzduch, voda)
2) ekonomickй

Hranice produkиnнch moћnostн
jako ilustrace volby v ekonomii

Pшi pшedstavм, ћe vэroba je omezena urиitэmi zdroji, technologiн a vэrobnнmi faktory (pщda, prбce, kapitбl), narбћн ekonomika na volbu, co je lepљн vyrбbмt v pomмru s jinэmi vэrobky иi hodnotami. Tuto mez nazэvбme hranice produkиnнch moћnostн.

Jestliћe ekonomika operuje na hranici produkиnнch moћnostн, pak vyrбbн efektivnм. Ekonomika vyrбbн efektivnм, kdyћ nemщћe vyrбbмt vнce jednoho statku, aniћ by vyrбbмla mйnм jinйho statku.

Bod C zachycuje nevyuћitй zdroje a neefektivnost. Tento stav znamenб plэtvбnн zdroji. Je moћno vyrobit vнce A i B, aniћ by na nмkterй stranм byla ъjma. Cнlem zdravй ekonomiky je pшiblнћit se hranici produkиnнch moћnostн.

Na dalљнm graf je vidмt pшeruљovanб hranice produkиnнch moћnostн chudй zemм, kde jsou zdroje pшevбћnм vyuћity pro obћivu a minimбlnм na luxusnн zboћн. Po zbohatnutн zemм se hranice posunula a zvэљila se spotшeba potravin i luxusnнho zboћн, a zvэљil se i pomмr luxusnнho zboћн ku potravinбm. Hranice se takй posouvб vlivem mнry investic do budoucna (technologie, atd.).

Nбklady pшнleћitosti

Pшi volbм volнme mezi rщznэmi alternativami (prбce/dovolenб, atd.). Ta alternativa, kterй jsme se vzdali se nazэvб nбklady pшнleћitosti. Je moћno ilustrovat i na hranici produkиnнch moћnostн. Nбklady pшнleћitosti znamenajн hodnotu uљlйho statku nebo sluћby.