Kdykoli přišla matka domů, vždy se podívala na obrázek svého syna.
Dívali jsme se do alba a vzpomínali jsme si na tu krásnou dovolenou. - Pokoušeli jsme se o to a dařilo se nám to. - Žádal nás o pomoc a my jsme mu pomáhali. - Tetička k nám přicházela a přinášela nám dárky. - Dělal jsem zkoušky a strýček kupoval lístky do divadla. - Říkal jsem mu to a on se rozčiloval.
3. Na otázky odpovídejte kladně nebo záporně. Ve své odpovědi užijte výrazu „ano, vždycky“, „ano, občas“, „ano, někdy“, „ne, nikdy“.
Vzor: Chodí sem Vlasta? - Ano, občas sem přijde. Ne, nikdy sem nepřijde.
Jezdí k vám Milena? - Pomáhá vám Zdeněk? - Potkáváš se s Mirkem? - Píše ti Olga? - Vzpomínáte si na něho? - Daří se vám to? - Chodí sem Květa? - Přichází k nim Petr? - Přijíždějí sem autobusy?
4. Ze dvou tvarů v závorkách vyberte správný (někdy jsou oba správné):
Často ho (přepadly, přepadaly) obavy, že se s ní něco zlého stalo. - Ruce její (klesly, klesaly) často v klín, a oči její pohlížely dovnitř pokoje. - Vždycky jsem pro tebe (dělala, udělala) všechno. - (Vrátil se, vracel se) domů ve čtyři hodiny odpoledne. - Jindy se (zavřel, zavíral) ve svém pokoji, a to jsme ho za nic na světě nesměli rušit. - Každoročně si (vyjíždíme, vyjedeme) k moři a na hory. - Vždycky se (zeptá, ptá), jak se mi daří, nikdy na to (nezapomene, nezapomíná). - O tom jsem se mnohokrát (přesvědčila, přesvědčovala). - Obyčejně (přijede, přijíždí) ten rychlík na druhé nástupiště. - Každé ráno (zaběhne, zabíhá) pro mléko a pro housky. - (Řekl, říkal) mi to tolikrát, že jsem si toho přestal všímat. - Někdy jsem si (zajel, jel) do Karpat. - Když pršelo, vždycky (navrhla, navrhovala), něco zajímavého. - Občas se tu (zastaví, zastavuje) a poví nám, co je nového. - Zdálo se, že nikdy (nevyjde, nevychází) ze své dobré nálady.
5. Slova v závorkách dejte do příslušných pádů:
Výstava byla otevřena v (Národní muzeum). - V Moskvě je mnoho (muzeum). - Byli jste v (Leninovo muzeum)? - V moskevských (muzeum - pl) bývá vždycky mnoho lidí. - Naše mládež má velký zájem o (studium). - Hledejte v textu (tvrdé substantivum - pl) a příslušná (adjektivum). - O prázdninách bych se chtěla podívat do všech (muzeum). - Na mezinárodním (fórum) se debatovalo o problémech mírového urovnání sporných otázek. - V (Puškinovo muzeum) byla zahájena výstava grafických cyklů a kreseb známého českého grafika. - Práce ještě není v tom (stadium), v jakém má být. - Před týdnem zahájila své jednání stranická skupina (plénum) Ústřední rady odborů. - Později jsme se seznámili s jeho vystoupením na (plénum). - O tom se hodně diskutovalo před (plénum). - Jaká jsou (kritérium) pro určení romantismu? - Výkony orchestru, dirigenta a sólisty se setkaly s nadšenou reakcí u (publikum). - V (akvárium) bylo plno ryb. - Znovu vám připomínám tato (fakt). - V rodinném (album) jsou fotografie mého bratrance. - Ještě za svého (studium) v (lycuem) napsal Puškin své známé básně. - Proti (ta fakta) neměl co říct. - Před několika lety jsem se zabýval (studium) antického života a literatury. - Toho (individuum) si vůbec nevšímal.
6. Přeložte do ruštiny:
To nic není. - Moc jsem mu domlouval, ale nic to nepomohlo. - Nic mi o té záležitosti neřekl. - Ten film nestojí za nic. - Nic ve zlém. - Dělal jakoby nic. - Pro nic za nic na něj začal křičet. - Možná, že to vůbec nic nepomůže. - To všechno je nanic. - Z ničeho nic se rozplakala. - Vůbec nic se mi tady nelíbí, nic si nekoupím.
7. Místo slovesa „prominout“ užijte „nezlobit se“, nebo „nezlobit se, že...“ podle vzoru:
Promiňte mi tu hrubost. - Nezlobte se na mne za tu hrubost. –