Personální práce

Cíle personální práce v hospodářské oblasti:

• optimální využití lidské práce v kombinaci s ostatními výrobními faktory

• zlepšování struktury a zvýšení kvality fungování

• lidských zdrojů

• optimalizace personálních nákladů podniku

• realizace systému odměňování podle výkonu (s cílem

• stimulovat rozvoj aktivity zaměstnanců)

Základní rysy motivace pracovníků

• Motivovat znamená:

- vyvolat určitou aktivitu

- tato aktivita musí po určitou dobu trvat

- vyvolaná aktivita musí směřovat k požadovanému cíli

- pracovník vyvíjí svou aktivitu uvědoměle

- základním předpokladem úspěšného motivování je znalost lidských potřeb a tedy i faktorů, které jsou pro určitého pracovníka důležité

Cíle personální práce v sociální oblasti podniku

• naplnění osobních cílů zaměstnanců prostřednictvím práce pro podnik

• vytváření pocitu identifikace zaměstnance s cíli podniku

• motivace zaměstnanců ke zvyšování kvalifikace a k tvořivému přístupu při řešení problémů podniku

• humanizace práce – spokojenost s pracovním místem, pracovním prostředím a vnitřním klimatem podniku

Hlavní součásti personální práce

• plánování zaměstnanců (počtu, struktury, rozmístění)

• získávání a výběr zaměstnanců (metody vnitřního a vnějšího výběru zaměstnanců)

• rozmisťování zaměstnanců (zařazování do pracovních činností)

• hodnocení pracovníků (pro potřeby personálního rozvoje podniku)

• hodnocení výkonnosti pracovníků (měření produktivity práce atd.)

• odměňování (nástroje hmotné stimulace, podnikové mzdové systémy)

• podnikové systémy vzdělávaní

• sociální péče, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví

Mzdový systém podniku

- mzdouse rozumí peněžité plnění nebo plnění peněžité povahy (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci pro podnik

- mzda může být sjednána v pracovní smlouvě, popř. v jiné smlouvě (např. manažerské smlouvě), nebo v kolektivní smlouvě

- mzda za vykonanou práci nesmí poklesnout pod minimální mzdu, která je upravena zákoníkem práce a vztahuje se na všechny zaměstnavatele

- ve velkých podnicích se používá tarifní mzdový systém, který zahrnuje: podnikový kvalifikační katalog, stupnice mzdových tarifů a dále ještě příplatky, mzdové kompenzace a zvýhodnění

- zaručená mzda je stanovena jako součet mzdového tarifu a příplatků – zaměstnanec ji musí obdržet i v případě špatných hospodářských výsledků podniku

Personální řízení v podniku

- personální řízení má dvě hlavní součásti:

a) strukturální personální řízení, do kterého patří zejména:

- utváření mzdových systémů a jejich aplikací

- utváření (organizace, plánování, vybavení) pracovišť a práce

b) interaktionální personální řízení - (problematika vzájemného působení osob nebo skupin, zejména pokud jde o řídící styly, techniky, prostředky a modely

Styly řízení

- styl řízení je způsob, kterým nadřízený řídí své podřízené.

- nejznámější je následující členění stylů řízení:

• autoritativní, které se vyznačuje absolutní suverenitou vedoucího pracovníka, který nepřipouští ani konzultativní účast spolupracovníků na rozhodovacím procesu

• kooperativní, při kterém se každé rozhodnutí realizuje na bázi konzultace se spolupracovníky

• byrokratický styl, který se vyznačuje silně rozvinutým formalismem

• patriarchální, při němž se vedoucí chová ke svým spolupracovníkům jako k dětem a jejich motivací vyvolává závislost na sobě

Základní vlivy působící na výkon pracovníka

Maslowova pyramida potřeb

Maslowova pyramida potřeb v podnikové praxi

Pořadí motivačních faktorů pracovníků vybraného obchodního podniku

1. Dobrý vedoucí

2. Dobré vztahy na pracovišti

3. Mzda

4. Vztah k práci

5. Jednání nařízených

6. Možnost uplatnit své myšlenky

7. Vlastní přesvědčení o užitečnosti práce

8. Míra odpovědnosti a pravomoci

9. Obsah a zajímavost práce

10. Jistota zaměstnání

Organizace podniku

• základním úkolem organizace je zajistit fungování podniku, a to tak, že dokáže efektivním způsobem spojit úsilí jednotlivých zaměstnanců, aby se realizovala cílová strategie podniku

• výsledkem organizování je tzv. synergický efekt (zorganizovaný celek je schopen dosáhnout vyšších výkonů a pracovat hospodárněji než jednotlivci)

• optimálně fungující organizace má tedy – na základě znalosti podnikových cílů a strategie – uspořádat účelně pracovní procesy, lidské i věcné zdroje tak, aby umožňovaly dlouhodobou prosperitu podniku

Základní pojmy z oblasti podnikové organizace

• rozpětí řízení: počet osob, které je schopen vlastník či manažer efektivně řídit (zvládnout). Je ovlivněno mnoha faktory, především pak charakterem a četností kontaktů manažera s podřízenými a jeho schopnostmi

• organizační úrovně: vznikají snižováním rozpětí řízení. Při širokém rozpětí řízení má podnik méně organizačních úrovní a vzniká plochá organizační struktura.

• naopak zúžování rozpětí řízeníi znamená zvyšování počtu organizačních úrovní – v tomto případě hovoříme o strmé organizační úrovni

Základní principy organizování

- procesy organizování vycházejí ze tří základních principů, a to:

• dělby práce

• pracovní specializace

• koordinace

- koordinace je přitom zajišťována po ose působení vztahů „ nadřízený – podřízený“ s tím, že princip koordinace je jádrem manažerských procesů organizování

Požadavky kladené na proces organizování dle E. Daleho

- na proces organizování a tomu odpovídající tvorbu organizačních struktur jsou kladeny určité požadavky. Podle amerického odborníka E. Daleho je vystihuje následující řetězec („OSCAR“):

• cíle podnikatelských činností (O= Objectives“)

• specializace (S= Specialization)

• koordinace (C = Coordination)

• pravomoc (A = Authority)

• zodpovědnost (R = Responsibility)

Modely organizačních struktur

- obecně je známa řada organizačních struktur

- z hlediska sledu jejich historického vzniku jde o :

• liniový systém organizace

• funkcionální organizaci

• štábně liniovou organizaci

• divizionální strukturu